close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Kapitola 3.

9. července 2017 v 22:18 | Yo-ko ... |  Nebezpečný


Jim odešel a já zůstal sám. okamžitě jsem padl na postel. To co se dnes stalo se stát nemělo, a nejvíc mě nasral Met co si ten zmetek myslí?
"Takhle mě vyhrožovat zabitím, ani to nemohl udělat sám, musel mi tam nechat ty opice! Ale jsem si 100% jistej že jsem je nezabil. Vím že se jeden skácel k zemi, na to jak byl velkej tak byl dost slabej! asi mi ty hodiny strávený ve fitku dost pomohly. Ten druhej byl hbitější ale nakonec jsem ho skolil, ale určitě vím že né tak abych ho zabil.
A co to Jim mlel o střelných zbraní? Žádnou jsem kurva neměl. Doufám že se tohle vyřeší ."
Celý rozčílený jsem usnul.
Měl jsem noční můru, rychle jsem vstal do sedu až se mi zamotala hlava. A teď to otravný slunko co se mi škvírou od žaluzii otírá o obličej.. mrknul sem se na budík který leží na stolku, ukazuje za deset 8. už týden.
"Kolik je sakra hodin? sprchu, to je to co právě potřebuju."
Vstanu a jdu rovnou do koupelny, stoupnu pod sprchu a nechám na sebe padat kapky vody. Pořádně se umyji, zastavím vodu a vyjdu z koupelny, zapnu si televizi zrovna tam dávají raní zprávy. Mluví o dvounásobné vraždě! sahám pro ovladač a zesílil si zvuk. Byl to záznam ze včerejška...
"Jak vidíte za mnou jsou vyšetřovatelé kteří nám k případu nechtějí říct bližší informace. Ale s jistotou víme že se jedná o dvounásobnou vraždu. To tu město dlouho nezažilo."
"Co to sakra je? " zahlédl jsem v pozadí Jima jak tam s někým mluví. No tak po tomhle nevím co mám sakra dělat..
"Myslím že jsem teď totálně v prdeli. Nesmí mě to ovlivnit." Koukl jsem na hodiny co byli nad telkou, slíbil jsem Gabči že přijdu do školy
"Teď se nebudu zabývat něčím co má řešit policie."
Vystřelil jsem z pohovky rovnou ke skříni, vybírám si něco čistého, snad tu něco najdu.
"Hele, tyhle džíny a tahle košile vypadají čistě."
Oblékl jsem si to zavřel dvířka od skříně a kouknul do zrcadla které mi vyselo na dveřích.
"Skvělí uschly mi vlasy a mohu si říkat květák trošku si je pročístnu aby se ten objem zmenšil. Hmm to by šlo, Brýle, kde mám brýle?"
Sehl jsem se k hromádce oblečení která ležela u postele , prohrábl jsem to tam
"a jo tady jsou."
Vzal jsem si tašku, klíče a peněženku. Mrknul jsem ještě na hodiny bylo půl desáte
"Skvělí dojdu pozdě ale přeci, to musí uznat."
Zabouchnul jsem za sebou dveře a mířil jsem si to přímo do školy.
"Může být tak 09:45 Bude přestávka dobrý aspoň bych měl stihnout dojít."
Docházím ke škole a vidím tam někeho stát a pořád se rozhlížet..
Jdu blíž a kdo to je..
"Gabča"
čekala u brány vyhlížela asi mě.
"hi hi udělám si z ní prču."
šel jsem tak aby mě neviděla. přeskočil jsem zíťku a pomalinku jsem se k ní blížil. Postavil jsem se za ní a do ucha jsem jí jemnějším hlasem řekl,
"Na koho tu čekáš? neříkej že na mě..."
Cítil jsem jak se zachvěla, otočila se ke mě.
"Ty blbečku, víš jak jsem se lekla! Co, co kdyby to byl nějakej úchyl .. víš jak jsem ztuhla? Ty mě tak štveš, už jsem si myslela že nedojdeš, že se na to opět vykašleš, ááá Dane tohle je poslední rok, měl by jsi chodit do školy častěji, a vybrat si výšku nebo, nebo .. já se z tebe picnu."
Bože ta snad nikdy nepřestane mluvit, Nechal jsem jí vykecat.. Přiložil jsem svůj prst na její rty
"pššt nekřič tak, před chvíli jsem vstal a bolí mě hlava."
usmál jsem se na ní tím nejmilejším úsměvem který umím.
Viděl jsem v jejich oči zděšení.. co vidí?
"Po-po Počky co se ti to stalo? kdo ti to udělal? Kde jsi přišel k těm modřinám . sundej ty brýle dělej, vidím to i přes ně!
"Tak na co je budu sundávat když to vidíš?"
Místo abych jí odpověděl na její otázku tak jsem jí chytl za ruku a táhl jí rovnou do školy! Pořád se vyptávala, myslím že si zajdu za učitelem pro prášek proti bolesti.
Dorazili jsme do třídy, opět ty jejich oči mířený na mě!
"Co je? mám někde dírku nebo nejsem učesanej? A to jsem strávil hodinu u zrcadla."
Nemohl jsem si odpustit tu ironii. Posadil jsem se do poslední lavice, kde bylo volné místo u okna. Gabča si sedla na své místo .Díky bohu že mě opět neposadila dopředu. "A to ještě nezazvonilo?" zvoní "A sakra že já si to připomněl.."
Ve třídě nastalo hrobové ticho, hodina začala.. Do třídy vešel učitel, posadil se a začal s docházkou.
"Steel Dan. nic? opět chybí...."
Jelikož jsem zaslechl své jméno, ozval jsem se.
" Kdo že má chybět? "
Jen jsem zvedl obočí a díval se přímo na něj.
"Ale né, co to slyším.. Co vás to popadlo hned dvakrát? No nemyslete si že to tu přespíte."
"Nebojte pan učitel, jsem zcela vzhůru."
Bože, to jsem si mohl myslet, si myslí že mě dostal? ach ti učitelé jak jsou pošetilí.
"Ooo tak to velice rád slyším, doufám že jste se na dnešní vyučování připravil. Začneme tedy s 5ti minutovkou. Gabrieloi podej svému lajdáckému spolužákovy svůj sešit. A ty si to projdi máš na to 5 minut. Ostatní si napíši test, tebe si odzkouším ústně."
Jo jak jinak, by to mohlo být strašně rád hovořím. Mezi tím mi donesla ten sešit , otevřel jsem ho a pěkný, ještě že umí čitelně psát.Tedy prešel jsem si celí sešit, měla ty poznámky tak dobře zpracované že by se v nich vyznalo i úplné pako.
Koukal jsem že všichni dospali, a na mě bylo tedy abych vykonal to, kčemu sem byl předvolán,.
Šel jsem směrem k tabuli, po cestě sem vrátil sešit,
" Díky "
Stoupl jsem si čelem ke katedře a čekám na stupidní otázky.
" Vidím že ani nečekáš na tázání, tak tedy začneme otázky vidíš na tabuli a rozmyslel jsem si to napiš mi k tomu odpovědi na tabuli prosím tam leží křída."
"Tak se rozmyslete co mám vlastně udělat? mluvit, psát .. chjo okej. "
Pročítám si otázky , jsou docela jednoduché, zatím co píši tak učitel mluvil.
" Mám to hotové "
A odstoupil jsem od tabule a křídu položil na místo.
Pečlivě si to prohlíží.
"Tak tady si můžete když tak podívat kdo odpověděl stejně má za jedna! A ty Dane nechápu proč nechodíš do školy když to všechno víš? Máš za jedna ale chci tě tu vidět častěji. I když jsi chytrý neznamená že můžeš projít, že ano. Běž se posadit.
Tak jak vidíte, doufám že tyhle odpovědi uvidím ve vašich testech. Tak jdeme na nové učivo. Otevřete si sešit a napište si nadpis : Evropa po druhé světové válce."
Ty otázky byli sice lehké ale bez toho sešitu bych to asi nevěděl. A nebo bych musel pátrat hodně hluboko abych si vzpomněl ..Ta hodina utekla celkem rychle, ale konec byl daleko.
Nastala další hodin, učitelé se dohodli že mě budou zkoušet každou hodinu, když už jsem zavítal do školy.
Byl jsem zkoušen v každé hodině co proběhla.
Celé dvě hodiny samé zkoušení a testy. Hlava stále bubnovala, dalo se to přežít jen kdyby ten zvuk nebyl tak nahlas.
Konečně velká přestávka a po ní nastal tělocvik...
"Tak že bych si zacvičil? hmm uvidíme."

Zvedám se a odcházím, venku bylo krásně, šel jsem na střechu nadýchat se čerstvého vzduchu.
Vkročil jsem na chodbu a najednou se to stalo nejtišší místo ve škole..ty pohledy kdy už to skončí? Zašel jsem za roh směr abych unikl všem těm očím..Vyjdu schody otevřu dveře a vítr se otíral o můj obličej , ták příjemný pocit to byl..
Koukám směrem vzhůru a užívám si slunečních paprsků. Netrvalo to dlouho a já ucítil že mě někdo sleduje.
"Vím o tobě tak vylez, cítil jsem tě hned jak jsem otevřel dveře."
necítil ale nemusí to vědět.
"Vidím že ti smysly slouží Dane."
Zarazil jsem se! byl to on ten kterému jsem věřil nejvíc. Nenechám na sobě nic znát, nejsem překvapenej, nejsem!
"To víš, krysy cítím na sto honů , Same! "
Kurva , kurva co tu dělá? co chce?
"Jasně, ( smích ) Slyšel jsem že jsi unikl smrti Da-ne. Co?co myslíš? Jak je možné že jsi složil oba dva? Da-ne? "
Cítím že se ke mě pomalu přibližuje, ne neotočím se.. mám vztek! a to jak mluví a sladce říká mé jméno mě sere ještě víc!!
"Nevím o čem mluvíš, nejsem si vědom že se něco stalo."
" Ale Dane, nedělej blbého. Já vím že jsi je omráčil, Já vím všecko, Ale co nechápu je to, že jsi neběžel za svým bratrem! Dane."
Jeho hlas se blíží tak rychle ..
" Proč bych měl? tohle se mě netýká, Já je nezabil! A myslím že to ..."
Už jsem to nestihl doříct. když jsem ucítil jeho dech na mém krku.
"Ale, ale Dane, co to povídáš? že se tě to netýká? Ale týká a ani nevíš jak!
Vím že jsi je nezabil, ale taky vím kdo to udělal. A víš co? Myslím že ta děvka s kterou chrápeš to nevyřeší tak snadno! Dane"
Cože? jak? jak ví o, o mě a Jimovi? ... mám klidný hlas, mám klidný hlas...
"Myslíš že mi záleží na tom aby se zjistil viník?"
"No podle toho co vím by mělo! Ale víš co Dane? Myslím že Tony už ví s kým spíš, a myslím že nadšený dvakrát není"
Otočím se čelem k němu a koukal sem mu přímo do očí, Jeho oči jsou zákeřné a ta barva.. vždy jsem miloval jeho oči!
"A co? myslím že může být Tonymu jednoho s kým se stýkám!! A proč by mělo? To co Met říkal nedává smysl, proč by se chtěl zbavit Tonyho? Když nejslabší je jeho sestra?? teď mluv! "
pořád se mu dívám do očí a mám ten svůj typický výraz vraha! Nesmí cítí že jsem v jeho přítomnosti nervózní nesmí! ..
"To tobě by nemělo být jedno s kým spíš Dane, a co se týče Meta to ti nebudu tady vykládat, přišel jsem kvůli něčemu úplně jinému. Dane."
Cože? tak co tu celou dobu mele?
"A proč jsi sem přišel? Máš pro to nějaký důvod?"
"Ano mám, chtěl jsem tě vidět Dane, a varovat tě.. Met ještě neskončil, unikl jsi smrti a to se mu nelíbí, je teď někdo jiný ,už to není ten sráč kterým byl. Má moc, jsem zvědavej jak jí hodlá využit. Chápeš?"
Co to kecá? jakou kurva moc? nestihl jsem na to říct ani slovo, chytil mě za bradu a vrazil mi jazyk přímo do úst,začal mě líbat. Byl jsem v šoku, nevěděl jsem co dělat? jen tak sem tam stál a nechával se líbat? jsem byl debil nebo co? .. začal jsem se vzpírat, odstrčil jsem ho od sebe.
"Co, co to kurva děláš? jseš normální? "
"He . na to že se tu rozčiluješ si mě nechal dost dlouho abych ochutnal něco co jsem ochutnával už dřív. Dane "
Cože? to, to jako myslí vážně? teď jsem totálně nasranej..
"Ty parchante" šel jsem k němu blíž a vrazil jsem mu jednu pěstí do obličeje... drží se..
"Ale, ale tady se někdo naštval, víš že ti nesluší když se zlobíš? Budeš mít vrásky Dane."
Chystal jsem se mu vrazit ještě jednu, ale té se vyhnul, chytil mě za zápěstí a s točil mi ruku a přilepil se mi na záda. cítil jsem zas ten dech na mém krku ..
"Dane, jsi pomalej, měl bys víc cvičit.. Líbí se mi tvůj vzdor ale na to teď nemám čas."
olízl mi uchu, ošil jsem sebou ale nepomohlo to sevřel mě ještě víc.
"Chutnáš dobře a klidek Dane, neublížím ti, od toho tu jsou jiní.."
Slyším jak natahuje mou vůni.
"hmmm voníš hezky, tuhle vůni, tvojí vůni miluju."
" Ty kecy si odpusť Same! "
Cítím jeho rty na mém krku, zanechává tam cestičku která vede k mému uchu.
"Ještě se uvidíme"
Pustil mě a odstrčil dopředu, když jsem se otočil byl už pryč.
"Kurwa, kurwa ten hajzl .. Jo uvidíme a já tě vlastnoručně zabiju! "
Zakřičel jsem do prázdna..
Zůstal jsem tam stát, zatáhlo se a kapky deště po mě začali stékat. Odebral jsem se ke dveřím a šel rovnou do šatny abych se připravil na tělocvik .. jenom co jsem došel tak celá šatna s tichla a jejich oči mířili na mě! ..
"Co je? nemáte co dělat?"
Šel jsem ke své skřínce otevřel jí a sáhl jsem si na rty, pořád cítím jeho teplé rty na mích. Sakra praštil jsem do skřínky která byla hned vedle a to právě když přišel učitel na tělocvik..
"Zklidni se Steele. Kluci.. venku začalo pršet, budeme v tělocvičně s holkami tak že v klidu žádné narážky je to jasný?" " Jasný " ozvalo se za mými zády...
Začala tedy tělesná výchova, jelikož jsme byli spojení s holkama tak absolutně sem nevěděl co budeme dělat.Když jsme zahájili hodinu tak jsme byli seznámeni s tím že první hodinu budou hrát holky a druhou kluci .
" Fajn, dneska jsme se rozhodli tady s paní učitelkou že si zahrajete basket. A jelikož by kluci holky převálcovali tak si to holky zahrají první a vy jim budete počítat body a popřípadě fandit. Je to jasný?"... "Jasný "

To jsem si mohl myslet, no tak že jednu hodinu budeme sedět na lavici skvělí aspoň se tolik nenadřu.Když jsme si sedli holky se rozdělili na dva týmy a začali hrát. Uběhla půlka hodiny a Já se dívám jak to Gabči jde, dala dost košů. Se ani nedivím když mě pořád nahání.
Když holky dohráli tak je učitel poslal do sprch, a nám nařídil vztyk a rozdělil nás na týmy. Byl jsem spíš ta černá ovce skoro nikdo mi nenahrával.
No věděl jsem že nejsem kolektivní typ ale když hrajeme je snad jedno že jim nejsem dvakrát příjemný ne?
sem se nasral míč se dostal do mých rukou a já z místa kde jsem stál hodil koš.
" Tak je mi jedno že mě nemusíte, ale hrajeme tu hru za tu dobu co si tu míč přihazujete mezi sebou tak jste nedali ani jeden koš. Tak mi sakra nahrejte a snad to ještě zachráníme."
Jejich pohled na mou osobu byla sranda, byli úplně v šoku. No snad jim konečně došlo že bych si taky chtěl zahrát.
No a neuběhlo ani pět minut a začali mi nahrávat a já jim, tím jsme vyrovnali skóre. Já si hru totálně užíval, myslím že jsem se i usmíval lítal jsem z jednoho místa na druhý a bavilo mě to
" Hoši máte poslední minutu ten kdo hodí koš vyhrál "
Zařval do davu učitel a já se toho chytil, bolí mě celej člověk ale i tak jsem dostal míč do ruky a já jsem na nic nečekal a mířil jsem na koš, hodil jsem. A všichni ztichli a koukali na míč jestli se trefí do koše a trefil všichni začali řvát a pískat asi nejvíc bylo slyšet holky. koukl jsem na spoluhráče a viděl jsem jejich pohledy, byli jiné než obvykle. Trošku jsem se usmál a zařadil jsem se do řady na konec vyučování.
"Fajn vítěze známe, tak oběma týmům zatleskáme .. a děkuji vám byla to podívaná už jsem se tak dlouho nepobavil. a Jsem rád že jsi se Dane ozval. Už jsem si myslel že je ti jedno že ti spolužáci nevěří."
Proč to musí vytahovat ?
"Jasně už jsem se nudil nic víc v tom nehledejte "
"Nebuď tak odtažitý, ale dobře. Kluci běžte do sprch a nashledanou. .. Jó ty Dane se sem na chvíli vrať."
To jsem si mohl myslet další poučný rozhovor. Raději jsem šel rovnou do šatny a do sprchy.. Když jsem se vyslékal a stoupnul jsem si pod sprchu tak jsem se uvolnil. Voda byla příjemně teplá. Užíval jsem si toho blaha.
" Hej Dane, soráč že jsme ti ze začátku nenahrávali, ale vypadal jsi že tě to ani nezajímá. A ještě k tomu když, když ... "
Nenechal jsem je doříct větu vím jaký jsem společnost moc nevyhledávám.
" Podívejte se hoši nic pro ti vám ale vím že nezapadám do žebříčku " nej kámoš " a nehodlám to ani měnit... "
koukali na mě a pak na sebe a odebrali se k odchodu. Skvělí .... zastavil jsem vodu a dal si ručník kolem pasu. šel jsem ke skřínce a oblík jsem si věci a protřepal si ty mokrý vlasy. zavřel jsem skříňku a šel rovnou za učitelem. Který tam samozřejmě čekal až dojdu.
"Co jste potřeboval? a neříkejte že jde o mou docházku, už jsem tu druhý den."
divný usmál se

" Dane ano jde o tvou docházku, jelikož školní rok teprve začal a ty jsi tu za celý měsíc jen podruhé, tak moc známek nemáš. dnes máš u mě za 1. Ale co se týče ostatních předmětů měl by jsi zabrat už za pár měsíců jsou maturity. Už jsi se rozhodl kam půjdeš dál? nebo tak nějak?"
"Já vím, že nejsem v docházce ten nejlepší, ale už jsem slíbil že se zlepším fakt. A co se týče mé budoucnosti? Nevím spíš začnu makat." ...
Jak se tak se mnou baví tak do tělocvičny se ozývá hlas který volá mé jméno a hned za tím vejde Gabča . Oba jsme se na ní koukli ..
"Už ti ho přenechám, můžeš jít ale přemýšlej o tom co jsem ti říkal, nemáš moc času, jsi chytrý tak to zvaž."
s těmi slovy odešel a mě tam nechal stát, Gabča přišla ke mě s úsměvem ..
" Jdeme? nebo tu chceš stát do večera? "

zněla její otázka. Ta otázka, na kterou šlo jen odpovědět
"Jdeme"
Otočila se a šla přede mnou, udělal jsem krok a rovnou za ní..
Vyšli jsme z budovy a slunce svítilo, zbyli ještě kaluže vody po dešti, na to že má být podzim je až podezřelí vedro.. Zastavila se za branou školy a stoupla si přede mne.
" skloň se! "
"cože? proč?"
" Protože to říkám."
" Áha tak jo"
sklonil jsem se a ona mi mezi tím začala strkat něco do vlasů.
"Co to je? Sponka? na co mi dáváš sponkU?"
"To nejsou sponka, to jsou pinetka, je nenápadná a drží líp než sponka! Tak hotovo! sluší ti to"

Prsty se dotkla mého monoklu a pohladila mne po tváři dívám se jí do očí
" měl by jsi to takhle nosit, a jde ti takhle líp vidět do obličeje."
Dívám se na ní jak se usmívá když se dívala na mě .. byla roztomilá když se smála..

"Tak když to říkáš ty, tak to tak nechám "
Dal jsem ruku v bok na znamení ať se mě chytne a já jí mohu doprovodit domů, pořád tu je ta možnost že si Sid vylije zlost na někom na kom mi záleží! A to, nemohu dopustit. ..
" Máš doma kopírku?"
" Ano mám, proč se ptáš?"
"...No jestli by jsi mi neokopírovala poznámky za ten měsíc co jsem nebyl ve škole."
"Jo ráda, zítra ti je donesu, ale musíš přijít do školy."
".. Dobře budu se snažit dojít, ale ty mi slib že mi ty poznámky doneseš.".
"Donesu slibuji."
a víc se na mě přitiskla ...
Pomalu jsme se vydali od brány když v tom dojelo auto a zastavilo přímo před nás. Už jsem se lekl že je to někdo od toho blbečka ale docela jsem se usmál když z auta vylezl Jim.
" Co blbnete pan policajt? málem jste nás přejel."
s touhle větou jsem se usmál Ale nějak vesele se netváří..
" Neboj se mám to vychytaný, a co se stalo že si ve škole? neříkej že tě to flákáni přestalo bavit? "
Jo ještě víc si do mě píchni ..
" No, tak nějak.. co tu chceš? neříkej že mě hlídáš?"
"Nebuď domýšliví Danieli jsme tu pracovně, né proto že to tvůj bratr vyžaduje. A teď nás omluv máme práci, jdeme."
Co to mele? to jako mě hlídal jen proto že to Tony chtěl? A kdo my? ono s ním někdo je? Koukal jsem na to auto až z něj vylezl vysoký dobře oblečený muž. Delší blond vlasy černé brýle, zabouchl dveře a šel rovnou na chodník. Přistihl jsem se jak sem na něj zíral s otevřenou pusou. Vytvořím svůj obvyklí výraz a s ledovím úsměvem na něj kouknu..
" Tak se bavte pánové "
Otočil jsem se ke Gabči a šly jsme směrem k jejímu domu.
Cesta trvá neobvykle dlouho.. musím pořád myslet na to co se stalo, a jak je možné že ti chlapy jsou mrtví.. Já, já jsem si stoprocentně byl jistý že byli jen omráčeni. Z přemýšlení mě vytrhne Gariela

" Dane, ty toho policistu znáš?"..
"Tak nějak proč se ptáš?"
"Jen tak."

" To, to ti povím příště, teď tě doprovodím domů spěchám do práce "
Už jsem tam měl dávno bejt, to zasejc bude keců..
 

Kam dál

Reklama