Etoo první kapitola :)
Ale musím vám říci prosím nechte chyby chybami a to že jich tam teda je ..
se zato mooc omluvuji ale češtin mé hoby :D fákt není tak Gomenasaii minna :)
a pokud se vám tohle bude libit dejte koment děkuji .. Yo-ko ...
Muj život bych nazval, selhání dočista a né že bych nák pochyboval nebo ták .. jsem sice tak zvaně zazobanec. ale vůbec si to nepřipouštím, víte můj život by jiní nazvaly , procházka růžovou zahradou. ale to tak není, Rodiče mě sice dají co mi na očích vidí jen abych jim dal pokoj, Neboď jsou v neustálím stresu ze zaměstnáním jsou tak zaměstnaní že ani nevím kdy jsem je viděl naposledy. Žiju společně s mým strýcem Terim ve vile strýc vlastní velkoobchod s papírnictvím a všemi jinými potřebami. Vždy říká že to převezmu za něj až odejde na věčný odpočinek ale vždy se utoho smál jako šílený.. ale naposledy když sme večeřeli tak mě říkal že to tak bude!. nevěřím temu a ani bych to nechtěl už kvůli temu že strýc ma dva syny .. Kaie a Tima.
Kai je o něco vyšší než ja a i starší ma fialové oči blond vlasy až popás ale má své chyby. od jisté doby co se strýc rozvedl a jejich matka se znovu vdala to už nebyl on.. Holt lidi se mění, ..
Tim je o něco menší než já .. ma krátké bronzové vlasy afina mu padá lehce do obličeje. modré oči září jak hladina moře, je velice chytrý ale až moc nevlastní otec zněj udělal workoholika .. člověk by řek že je praví opak Kaie ..ale svým způsobem jsou stejní oba stejní využívají dobroty otce ..né že bych byl proti ale využívat by ho nemusely už tak je zničený tím rozvodem!
Strýc Teri je muž středního věku vysoký hubený vždy dobře vypadající oči mu září modří jak obloha posetýma hvězdami .... Starám se o něj jak můžu .oplácím mu jeho starost kterou věnoval a věnuje mě
Eren
Jednou v noci se procházím s zářícím měsícem v zádech je krásná jarní tichá noc jen slyším šumění moře, zastavím na útesu a sednu si a pozoruji moře v tu samou chvíli slyším šramot ve křoví zamnou v lese .. celkem se leknu ale vyběhla jen veverka .. sem si celkem oddych. myslel sem že to bude něco jako vlk nebo jiné dravé zvíře, už tu sedím nákou chvíli tak se zvednu a jdu lesem po cestičce domu.. koukám doleva , doprava naštěstí nikde nikdo nikdy by mě vesnu nenapadlo že bych se tu ztratil v podstatě sem tu vyrůstal. Je celkem chladno a jak vycházím z lesa k vile .. Na druhé straně odemě napříč se něco hnulo. moc dobře jsem to neviděl ale zjistotou můžu říct že se to hnulo do lesa.Rači se teho moc nevšímám a jdu rovnou domů slyším rachot v kuchyni a tak se du kouknout a co nevidím strejdo? co tu děláš? strýc na mě koukne jak kdyby viděl ducha a polkne sír co měl v puse. a odpoví tys mě teda vylekal to mi nedělej dostal jsme hlad . a co vůbec děláš tak pozdě v vzhůru a ještě k temu venku?? nevíš kolik je hodin? mnoo nemohl sem usnout tak sem se šel projít a je uplněk a ja koukal na moře uplně sem zapoměl načas. promin už si du lehnout. a ty bys měl taky a večer se nejí strejdo ... jen kousne do rohlíku sotva polkne a usměje se .jasně mami budu tlustej ja vím :D tak běž nezapomen rano máš školu. Tak brou noc ... brou a rozloučím se a v běhnu nahoro do svého pokoje a kouknu z okna nebot mam okno k lesu kte se to hnulo sice nevím co ale něco to bylo.Ale nechám to byt zavřu okno nebot studený chladný vzduch jde na mě a je mi zima svit měsíce mi září přes okno do pokoje . jdu se osprchovat a lehnut. chvili se převracím dlouho trvá než usnu ale podařilo se.
Tai
Toulám se po lese .. je krásná jarní noc s uplněk v zádech si pohrávám a valím se v trávě. už je to dlouho co jsme ve vlčí podobě nebyl. v ždy sem měl náké povinosti a jen tak projít nebyl čas, jsem tak rád že jsem se moh vytratit z domu aniž by si teho někdo všim. máma není rada když se toulám buh ví kde jsem nejmladší ze tří sourozencu a je jasný že má strach ale musí pochopit že zavřený doma není také dobré. Narazil jsem na neznámí les je blýzko utesu miluju kdy ležím blízko utesu a koukám na zapadající se slunce které mizí tam za mořem.když běžím lesem měsíc mám v zádech a chystám se vběhnout na utes vtom se zarazím když tam uvidím někeho sedět, nemám moc rád společnost takže se rači nepřiblížím a jen sleduji jak si vítr pohrává s jeho delšímí stříbřitými vlasy .. v podtstatě by se dalo říct že je višší než ja . z lesa vyběhla vevrka jeho směrem vším sem si jak v něm škublo lek se. se dalo čekat ticho nikdo nikde a najednou veverka. musím se usmívat pobavilo mě to.. po chvíli vstane a odchází zamiří pohledem mým směrem jeho rubínové oči září v uplnku. uplně mě fascinují ..postavu ma štihlou dalo by se říct dobře vypracovanou. Afina mu padá lehce do očí ale jak si větr hraje s jeho vlasy ty oči uplně září. blíží se . vzpamatuji se a odběhnu na druhou stranu tiše a nepozorovaně sleduji ho jde rovnou k velké vile .. vším sem si že se zastavil kousek od lesa chtěl jsme se naněj kouknout pořádně sešel sem ze stínu a měsíc na něj jasně svítil viděl jsem dokonalost samo osobě andělská tvář oči mu zvíraznují černé řasy a střibřité vlasy mu sedaj skoro k ramenům .. určitě mě zpozoroval nebod se koukal mím směrem rychle jsem vběhl spátky do lesa a pozoroval jak vběhl do domu. Rači sem od tama zmizel nebod bych se dostal do problému . Vyběhnu z lesa ale ještě něž to udělám změním se zpátky v lidskou podobu nebot by nebylo doobré aby mě někdo viděla a zavolal na mě psí záchytku .. projdu se bydlím asik o 2 ulice dál od lesa přistěhovali jsme se sem nedávno a od zítra začínám chodit do školy .. jeto malé město ale lidé jsou tu tak mno jak bych to řek zvědaví a vlkastně někteří i hodně zákeřní. proto máma nechce aby někdo zjistil že sem " prokletý " nebot jsem jediný ze sourozenců napůl vlk v podstatě se mama vyspala s jedním můžem a vyskyt jsem se já..nechala si mě ale citím od ní takoví odtažení jako bych tam nepatřil ale stará se o mě nemůžu říct nic a stejně si chci ve vedlejším mě se sehnat byt a měl bych to i blíž ke škole. Jsem u domu naštěstí se nikde nesvití pomalu se blížím jako zloděj abych nikeho nevzbudil a vběhnu k sobě,, převleču se do pyžama a lehnu chvili myslím na ten obličej který na mě koukal ale stejnak únavou usnu.
Eren
vstanu celkem brzo v domě je ticho jako vždy .. někdy si myslím že v domě bydlím jen ja a strýc . a služebnictvo ani nemáme a rodiče mají moc práce tak se ani nevracejí domu.. , zvláštní poslední dobou vstávám s východem slunce .. ještě se mi nechce s vyhřáté postele .. a jen zírám do stropu a myslím na tu věc co byla v tom lese. kdybych viděl jasněji ale co už kouknu na mobil je čas vstát cesta do školy je unavující je až ve vedlejším městě autobus jezdí na kraj lesa takže si musím pohnout abych to s stihal nebod cesta je celkem daleko a nechce se mě jít pěšky kdyby mi ujel bus. vstanu a převleču se sejdu dolu na snídani strýc už snídá dobré ráno přeji. dobré odvětí .. jak ses vyspal? opta se ,, mnoo celkem dobře se divím že jíš v noci si musel spořádat vše v ledničce co :D haha měl sem jen sír a rohlík chytla mě mlsná se stává :D a usměje se na mě.. Ano přiznávám také mam někdy chut :D přiznám. a co vůbec dívej se kolik je hodin padej na bus nebo ti to ujede a ja tě budu muset opět odvést ,, To nevadí stejnak jdeš do práce ne? To áno ale až na 10 mam dooost času víš tak padej at nepřijdeš pozdě. Dobře dobře už jdu sim tě a vezmu si aspon toust a jdu se obout a na bus. Jak jsem napůl cesty od domu otočím se a strýc je ve dveřích a mává na mě zamávám a utíkám na bus aby mi neujel. stih sem ho tak tak .. sedím vždy v zadu rad sleduju lidi nastupovat a tak .. zachvili zastavíme v nedalekém městečku tam nastoupí par lidí a kluk kterého jsem ještě neviděl. Ma delší vlasy až k ramenům září kaštanovou barvou. oči ma jantarové nekouká na mě ale sedá si blíže k řidiči pozoruji ho. ma na sobě naší uniformu podle teho usuzuji že bude noví. Za chvili dorazíme k zastávce ta je kousek od naší školy takže to nemáme daleko. vystupuji a před školou už mě čekají kluci Derek,Dominic a Akira .. Derek je černovlasí dobře vypadající sportovec září mu jasně fialkové oči a vykřikne na mě mno kde vězíííš čekáme tu věčnost .. Dominic se jen těma čokoládovýma očima koukne a kývne ma kratší blond vlasy připnuté sponou nebud mu padá ofina do očí ..Akira se jen přitrouble usmívá a je opřený zády o bránu a ruce ma na hrudi jeho smaragdové oči připomínající kočičí kukuč a kouká na mě . ma dlouhé vlasy až popás jasně rudé a dané přes ucho v nímž ma po levé straně osazeno 2 naušnice.. postavu ma štíhlou košili zakasanou do kalhot červenočerná uniforma mu pasuje jde muto k vlasum.
Jdu k nim blíž. jsem tu sorač jaksi ten autobus fákt neuspíším víte ono jezdi i jiní lidé ne jen já. Jasně odvětí Domča tak pod at to rychle uteče žeo kluci jo odvětí všeci a dem do školy. sotva vejdem do šaten tak zvoní první varovný abychom šly do tříd .. vejdeme do třídy a sednem si do lavic ja sedím s Akirou a Derek s Domčou.. spolu sedíme tak v řade vedle sebe .. za chvili začíná vyučování zazvoní a za chvili vejde učitelka na první hodinu a to máme zrovna Zeměpis ách joo.....
Tai
Ráno vstanu celkem tak akorát na snídani. samozřejmě že sourozenci už sedí a snídají máma lita v kuchyni a chystá svačiny do školy. jdu za nimi .. Nechceš pomoct? optam se. Né to uje dobré už to bude .. prosím tě než půjdeš vyneseš koš? nestihám tady máte svačiny ja spěchám do práce .. kivnu na souhlas a vidím jen jak pomalu mizí z kuchyně.. ještě než odejde volá na Kyouskeho a Kiru kteří snídají v jídelně. Nezapomeňte svačiny pa večer. a zavře za sebou a slyším jen startovat auto... Kyosuke namě vola at mu to donesu odvětím že nejsem pes.. slyším jen "jsi" nevšímám si jeho naražek na mou osobu. nemá to cenu jeto vůl. Kira se mě zastane je moc hodna oba chodí do stejné třídy nebot sou to dvojčata ale oba jsou uplně jiní Kyosuke ma tmavě modré vlasy a jasně modré oči a Kira ma zas světlou barvu modrého odstínu ale také ma jasně modré oči spíš než jasné tak skoro pruhledné ... je čas jít na bus Škola je celkem kus tak spěcháme Kyosuke si ráčil dojít pro svaču Kiře sem jí podal ta se jen usmála a popohnala mě a zamkla dum šli jsme na zastávku a čekaly bylo tu celkem dost lidí tak sem stál bokem autobus zastavil a čekal sem až nastoupí ostatní a pak já kousek od řidiče bylo volné místo a tam sem si sedl. za chvili jsme dojeli ke škole zastávka je kousek od školy. aspon to nemusím hledat hlesnu a vystoupím zamnou hned Kira a Kyosuke--- Kira se kemě nakloní a říká drž se nás dem rovnou do ředitelny jo! takže bud v klidu tam nam řeknou do které třídy máme jít o.k.? ja jen kivnu a poslechnu jí Kyosuke se jen ofrkne a jde první Kira jde předemnou a ja tiše za nimi ..koukám do země za chvili dojdem ke škole. slyším zvonění.a citím kolem sebe tolik lidí jak se hrnou tovnitř.za chvili stojíme před ředitelnou Kyosuke zaklepe a vejdem dovnitř. Představíme se zprava Kyosuke,Kira a Tai Takahashi dobrý den. ředitel měl hned jasno jen když nas viděl vejít dovnitř vysvětlil nam co a jak mé sourozence poslal do 2-A a mě do 1- B nebod sem o dva roky mladší než oni. hned pověřil svého kolegu aby nám ukázal třídy. mě nechal na poslední řadu nebod jejich třída je kousek od ředitelny .. čekám na chodbě než je představí a než vyjde ze třídy a me vede schody nahoru a doprava 3 dveře 1-B tvá nová třída zaklepe a vejdeme . mam sklopenou hlavu celkem se stydím ve třidě jich moc není spočítal jsem jich 14 .. slyším jen .. jak si holky vzdechají a kluci spíš prskají.. zástupce mě představí Tohle je Tai Takahashi novy žák prosím přivítejte ho a hlavně mu to tu zpříjemníte děkuji a mluví s učitelkou . rozloučí se a odejde. zaklapnou dveře a učitelka praví at se posadím na volné místo kouknu kde ho najdu a volné místo je v 3 řadě u okna jdu tam a sednu si vytáhnu si sešit a dělám si poznámky. Za chvili bylo konec hodiny. a věčina holek i kluku kolem mě si stoupnou a začnou se vyptávat. celkem snadno a jednoduše odpovídám za chvili zvoní na další hodinu. tak si šli sednout a ja si dělám další poznámky tak hodiny utíkají až dojde na obědovou . ja si vytáhnu sešit a začnu psat povídky, které se mi honí hlavou. za chvili na mě zavolá Kira zvednu hlavu od sešitu schovám ho do tašky a jdu Na chodbu, ahoj co se děje ? odpoví Taii mi dneska máme dlouhé vyučování takže dorazíme až pozdě ju takže pojedeš domu sám . jen abys to věděl o.k.? jen přikývnu a Kira mě pohladí po vlasech jak malého kluka. odtáhnu se a du si sednout Kyosuke se jen mračí divím se že se dokáže někdy usmát. sednu spátky do lavice a cítím pohledy spolužáku jak koukaj po mě a po té holce co odešla. naštěstí se neptaj kdo to byl. po přestávce hodiny utekly jak voda , dostal jsem par věcí na seznamu co potřebuji dokoupit tak že po zvonění si schovám věci a jdu se přezut a na zastávku.. a pak domu.


Je to moc pěkné :) Určitě si to přečtu celé. Každý den jednu kapitolu. Tady se zatím nic neděje, ale moc mě to zaujalo :)