S úšklebkem jsem odešel za klukama kde jsem se ještě na chvíli posadil. Celou dobu jsem ho pozoroval, koketoval s každým kdo tu byl. I když už jsem dávno zaplatil zůstal jsem tam s nimi do zavíračky, dívka s kterou jsem seděl odešla chvíli před námi. No samozřejmě mi nezapomněla u Meta nechat tel. číslo. Musel jsem se zasmát, strčil si lístek do kapsy. Pomalu jsme se zvedali, bylo to těžké všichni měli dost já už skoro nepil stačil jsem krapet vystřízlivět.
Před klubem jsem se s nimi rozloučil,sice jsme měli stejnou cestu ale já měl jiné plány.
Opřel jsem se o zítku na kterou světlo z pouličních lamp nesvítilo. Vytáhl jsem si z kapsy cigaretku a zapálil, vykouřil jsem jich tak 5 něž se otevřeli dveře ze kterých vyšel a nebyl sám. To jako kdyby mě někdo nakopl,tipnul jsem vzteky cigaretu a šel za ním.
Chytl jsem ho za ruku a prudce otočil ke mě " Kam si myslíš že jdeš a ještě k tomu s ním? " Zíral na mě překvapeně, vymanil se z mého stisku a postavil se přede mne. " Co ti je potom kam já jdu a s kým jdu, tobě to může být ukradené. Nic spolu nemáme! A laskavě mě nech! slyšíš?! ..Nemáme? " Ten skrček vedle něj se začínal ozývat ale já jej neposlouchal protože jsem se překvapeně podíval na Juna, zarazila mě jeho odpověď. Já se neudržel a chytl jsem ho za triko a přitáhl si ho k sobě a věnoval mu polibek, pak jsem ho pustil " Myslím že toho máme celkem dost, bránit ses nebránil tak ti to očividně nevadilo! "Celkem jsem zuřil prej nemáme tak on mi poblázní hlavu a řekne tohle? Otočil se na toho Kluka co byl s ním a poslal ho napřed. Pak se koukl na mě.
" Podívej, to že jsem se nebránil neznamená že s tebou něco mám a chci mít. Dej mi pokoj Yuki "
Po téhle odpovědi se otočil a odešel. " To jako jdeš jen tak pryč? a s ním? " zakřičel jsem to do tmy, čekal jsem a odpověď žádná. Svůj vztek jsem si vybil na popelnici která stála hned vedle mě.
Po cestě domů jsem si zašel do večerky a kupil si flašku burbonu, do hotelu jsem se doplazil a sotva jsem zaklapl za sebou dveře švihnul jsem sebou na gauč a otevřel si tu flašku. Chtěl jsem jí vypít na ex ale v půlce jsem se zastavil, v hlavě se mi promítaly scénky které by mě v životě nenapadli a na které bych snad ani nikdy nepomyslel. " Co když s ním spí? Co když se ho dotýká tam kde bych se ho dotýkal já? " Přemýšlel jsem nahlas a popadl mě nápad, položil jsem flašku na stolek a odešel pryč. Nechal jsem si na recepci zavolat taxi když dojel a já nastoupil řekl jsem mu kam má jet, Když dojel na místo vystoupil jsem. Motala se mi hlava asi burbon začal účinkovat a já se motal jak dvojka plech ve větru.
Konečně jsem stál před jeho domem a otevřel branku, vstoupil jsem na kamennou cestičku. Byla tu strašná tma, na něco jsem šlápnul a podle zvuku to musela bejt kočka. Zakopl jsem o cosi na cestě a trošku se svezl po zemi. Došel jsem k zábradlí a pokusil se vyjít ty tři schody, podařilo se mi vyjít jen dva u toho posledního jsem zakop a málem si rozbil hlavu o hlavní dveře. Když jsem se sbíral ze země dveře se otevřeli a já si tu postavu prohlížel, aspoň jsem se o to snažil. Byl to on ten malej skrček který mi tak zamotal hlavu a na kterého nedokážu přestat myslet.
" Co tady... " Nenechal jsem ho ani domluvit, vpadl jsem dovnitř zaklapl dveře a popadl ho do náruče přitlačil ke zdi a podíval jsem se do jeho očí přiblížil jsem se tak že se naše nosy dotýkali. Malé světýlko které zrovna svítilo z pokoje jej osvětlovalo, jednou rukou jsem mu z tváře odhrnul vlasy na bok abych na něj viděl. Neřekl jsem ani slovo jen sem se naklonil a vzal si polibek který jsem tak děsně chtěl. Touhy se zmocnili mého těla vzal jsem ho do náruče a odnesl do pokoje odkud se svítilo. V líbání jsem nepřestával, došel jsem k posteli a na okamžik jsem byl nucen opustit jeho ústa, pomalu jsem jej položil na ní. Díval jsem se na něj jak tam leží a kouká mi přímo do očí, já si sundal sako a začal rozepínat košili když jsem rozepnul poslední knoflík sundal jsem si i jí. Pomalými pohyby jsem se k němu přibližoval, jeho pohled byl tak přísný pozoroval každý můj pohyb.
Chystal jsem se k dalšímu polibku když se mi zamotala hlava a udělalo se mi černo před očima.
Netuším co se stalo ale ten šílený zvuk který se line místností mi drtí mozek. Pomalinku jsem otevřel oči a zkoušel se porozhlédnout po tom co ten zvuk vydává. Světlo které se snažilo proniknout skrz mezery v žaluzii mě oslňovalo tak jsem se musel posadit. To jsem dělat neměl, hlava se mi zamotala musel jsem se za ní chytnout. Podíval jsem se nalevo pak napravo a na nočním stolku stála sklenice s vodou a u toho lístek. " Vypij to " ? Sáhl jsem po ní a koukl na její obsah, nevypadalo to vábně ale vklopil jsem to do sebe.
Pokusil jsem se vstát a najít ten předmět z kterého neustále vychází ten zvuk. Moje kalhoty byli poskládané na židli a košile i se sakem pověšené na ramínku. Když jsem se trošku zorientoval pořádně si prohlédl onu místnost kde jsem se ocitl. Začal jsem prošacovat kalhoty ve kterých byl vražený zvonící mobil, vytáhl jsem jej a podíval se na displej byla to máma. Musel jsem to vzít, první řadě jsem si vyslechl nadávky že jí nechám čekat no a pak mi řekla něco na co jsem zapomněl. Omluvil jsem se a řekl že se potkáme v domě a zavěsil jsem. Oblékl jsem si kalhoty i košili pozapínal vše co bylo třeba, boty jsem našel vedle židle když jsem opouštěl pokoj a vešel na chodbu kterou jsem si důkladně prohlížel. Vešel jsem a v hlavě mi bleskla vzpomínka na onu chodbu. " Tady už jsem už někdy byl " řekl jsem nahlas a postupoval dále v provozu. Náhle se přede,mnou objevili dveře do kterých jsem tolikrát vcházel. Váhal jsem je otevřít ale zvítězila zvědavost, když se dveře otevřeli vzpomněl jsem si na poslední chvíle strávené v tomto pokoji, v posteli se starší ženou, vyrušení, ve dveřích stál její malí syn a v zápětí jeho otec.
Musel jsem zavřít oči i dveře od pokoje, tuhle story jsem chtěl dávno uzavřít nechápal jsem proč se stále vrací. Z venku se ozývali zvuky které mě vyrušili z myšlenek šel jsem za těmi zvuky, otevřel jsem vchodové dveře a na schůdcích stál Jun s kladívkem v ruce. Světlo z venku mě oslnilo, Jeho pohled který mi věnoval nebyl vůbec příjemný.
" Dobré ránko, vidím že se nám princezna probudila "
Jeho jízlivé popřání mi neuniklo. sedl jsem si na lavečku pod oknem a koukl na něj přemýšlel jsem co říct a hlavně jak to říct...
" Tobě taky, teď určitě budu znít jako úplný blbec ale absolutně netuším co tu dělám a jak jsem se sem dostal." Na chvíli přestal tlouct hřebíky a podíval se na mě.
" Tak pán neví jak se ocitl zde v tomto domě. Milerád ti to povím jestli chceš! "
Díval se na mě naštvaně když to říkal.
" Rád bych to věděl " Nějak jsem ztratil chuť se s ním dohadovat.Dál zaklepával hřebíky a začal mluvit.
" Dnes v ranních hodinách si mi zmrzačil kočku, zničil růže, povalil zábradlí a málem mi rozbil hlavní dveře. To nemluvím o tom co se dělo potom. "
Poslouchal jsem co říkal, a pomaličku mi začalo docházet co se asi v noci stalo. Vytřeštil jsem oči když sem si vybavil co se stalo. Nevěděl jsem co říct, jen jsem tam tak seděl a pozoroval jak tluče hřebíky.
Začal mi zvonit mobil když jsem se nadechoval a chtěl něco říct. " Promiň, musím to vzít. " Vstal jsem a šel kousek dál. Opět to byla matka a začala křičet kde jsem a proč není náš dům připravený k bydlení. Neměl jsem náladu tohle řešit. řekl jsem že dojdu a zavěsil. Podíval jsem se na Juna měl sto chutí ho povalit na zem a ... "sakra na co myslím" řekl jsem neslyšně.
Klekl jsem si k němu a pohladil ho po vlasech " Promluvíme si později a za dnešní noc se omlouvám " Prohrábl jsem si vlasy a sešel ty tři schodky, sako jsem si přehodil přes rameno a ještě jednou se na něj podíval, měl sehnutou hlavu a vlasy mu zakrývali tvář. "Ještě se uvidíme... " zaznělo z mých úst když jsem zavíral za sebou branku.
Před klubem jsem se s nimi rozloučil,sice jsme měli stejnou cestu ale já měl jiné plány.
Opřel jsem se o zítku na kterou světlo z pouličních lamp nesvítilo. Vytáhl jsem si z kapsy cigaretku a zapálil, vykouřil jsem jich tak 5 něž se otevřeli dveře ze kterých vyšel a nebyl sám. To jako kdyby mě někdo nakopl,tipnul jsem vzteky cigaretu a šel za ním.
Chytl jsem ho za ruku a prudce otočil ke mě " Kam si myslíš že jdeš a ještě k tomu s ním? " Zíral na mě překvapeně, vymanil se z mého stisku a postavil se přede mne. " Co ti je potom kam já jdu a s kým jdu, tobě to může být ukradené. Nic spolu nemáme! A laskavě mě nech! slyšíš?! ..Nemáme? " Ten skrček vedle něj se začínal ozývat ale já jej neposlouchal protože jsem se překvapeně podíval na Juna, zarazila mě jeho odpověď. Já se neudržel a chytl jsem ho za triko a přitáhl si ho k sobě a věnoval mu polibek, pak jsem ho pustil " Myslím že toho máme celkem dost, bránit ses nebránil tak ti to očividně nevadilo! "Celkem jsem zuřil prej nemáme tak on mi poblázní hlavu a řekne tohle? Otočil se na toho Kluka co byl s ním a poslal ho napřed. Pak se koukl na mě.
" Podívej, to že jsem se nebránil neznamená že s tebou něco mám a chci mít. Dej mi pokoj Yuki "
Po téhle odpovědi se otočil a odešel. " To jako jdeš jen tak pryč? a s ním? " zakřičel jsem to do tmy, čekal jsem a odpověď žádná. Svůj vztek jsem si vybil na popelnici která stála hned vedle mě.
Po cestě domů jsem si zašel do večerky a kupil si flašku burbonu, do hotelu jsem se doplazil a sotva jsem zaklapl za sebou dveře švihnul jsem sebou na gauč a otevřel si tu flašku. Chtěl jsem jí vypít na ex ale v půlce jsem se zastavil, v hlavě se mi promítaly scénky které by mě v životě nenapadli a na které bych snad ani nikdy nepomyslel. " Co když s ním spí? Co když se ho dotýká tam kde bych se ho dotýkal já? " Přemýšlel jsem nahlas a popadl mě nápad, položil jsem flašku na stolek a odešel pryč. Nechal jsem si na recepci zavolat taxi když dojel a já nastoupil řekl jsem mu kam má jet, Když dojel na místo vystoupil jsem. Motala se mi hlava asi burbon začal účinkovat a já se motal jak dvojka plech ve větru.
Konečně jsem stál před jeho domem a otevřel branku, vstoupil jsem na kamennou cestičku. Byla tu strašná tma, na něco jsem šlápnul a podle zvuku to musela bejt kočka. Zakopl jsem o cosi na cestě a trošku se svezl po zemi. Došel jsem k zábradlí a pokusil se vyjít ty tři schody, podařilo se mi vyjít jen dva u toho posledního jsem zakop a málem si rozbil hlavu o hlavní dveře. Když jsem se sbíral ze země dveře se otevřeli a já si tu postavu prohlížel, aspoň jsem se o to snažil. Byl to on ten malej skrček který mi tak zamotal hlavu a na kterého nedokážu přestat myslet.
" Co tady... " Nenechal jsem ho ani domluvit, vpadl jsem dovnitř zaklapl dveře a popadl ho do náruče přitlačil ke zdi a podíval jsem se do jeho očí přiblížil jsem se tak že se naše nosy dotýkali. Malé světýlko které zrovna svítilo z pokoje jej osvětlovalo, jednou rukou jsem mu z tváře odhrnul vlasy na bok abych na něj viděl. Neřekl jsem ani slovo jen sem se naklonil a vzal si polibek který jsem tak děsně chtěl. Touhy se zmocnili mého těla vzal jsem ho do náruče a odnesl do pokoje odkud se svítilo. V líbání jsem nepřestával, došel jsem k posteli a na okamžik jsem byl nucen opustit jeho ústa, pomalu jsem jej položil na ní. Díval jsem se na něj jak tam leží a kouká mi přímo do očí, já si sundal sako a začal rozepínat košili když jsem rozepnul poslední knoflík sundal jsem si i jí. Pomalými pohyby jsem se k němu přibližoval, jeho pohled byl tak přísný pozoroval každý můj pohyb.
Chystal jsem se k dalšímu polibku když se mi zamotala hlava a udělalo se mi černo před očima.
Netuším co se stalo ale ten šílený zvuk který se line místností mi drtí mozek. Pomalinku jsem otevřel oči a zkoušel se porozhlédnout po tom co ten zvuk vydává. Světlo které se snažilo proniknout skrz mezery v žaluzii mě oslňovalo tak jsem se musel posadit. To jsem dělat neměl, hlava se mi zamotala musel jsem se za ní chytnout. Podíval jsem se nalevo pak napravo a na nočním stolku stála sklenice s vodou a u toho lístek. " Vypij to " ? Sáhl jsem po ní a koukl na její obsah, nevypadalo to vábně ale vklopil jsem to do sebe.
Pokusil jsem se vstát a najít ten předmět z kterého neustále vychází ten zvuk. Moje kalhoty byli poskládané na židli a košile i se sakem pověšené na ramínku. Když jsem se trošku zorientoval pořádně si prohlédl onu místnost kde jsem se ocitl. Začal jsem prošacovat kalhoty ve kterých byl vražený zvonící mobil, vytáhl jsem jej a podíval se na displej byla to máma. Musel jsem to vzít, první řadě jsem si vyslechl nadávky že jí nechám čekat no a pak mi řekla něco na co jsem zapomněl. Omluvil jsem se a řekl že se potkáme v domě a zavěsil jsem. Oblékl jsem si kalhoty i košili pozapínal vše co bylo třeba, boty jsem našel vedle židle když jsem opouštěl pokoj a vešel na chodbu kterou jsem si důkladně prohlížel. Vešel jsem a v hlavě mi bleskla vzpomínka na onu chodbu. " Tady už jsem už někdy byl " řekl jsem nahlas a postupoval dále v provozu. Náhle se přede,mnou objevili dveře do kterých jsem tolikrát vcházel. Váhal jsem je otevřít ale zvítězila zvědavost, když se dveře otevřeli vzpomněl jsem si na poslední chvíle strávené v tomto pokoji, v posteli se starší ženou, vyrušení, ve dveřích stál její malí syn a v zápětí jeho otec.
Musel jsem zavřít oči i dveře od pokoje, tuhle story jsem chtěl dávno uzavřít nechápal jsem proč se stále vrací. Z venku se ozývali zvuky které mě vyrušili z myšlenek šel jsem za těmi zvuky, otevřel jsem vchodové dveře a na schůdcích stál Jun s kladívkem v ruce. Světlo z venku mě oslnilo, Jeho pohled který mi věnoval nebyl vůbec příjemný.
" Dobré ránko, vidím že se nám princezna probudila "
Jeho jízlivé popřání mi neuniklo. sedl jsem si na lavečku pod oknem a koukl na něj přemýšlel jsem co říct a hlavně jak to říct...
" Tobě taky, teď určitě budu znít jako úplný blbec ale absolutně netuším co tu dělám a jak jsem se sem dostal." Na chvíli přestal tlouct hřebíky a podíval se na mě.
" Tak pán neví jak se ocitl zde v tomto domě. Milerád ti to povím jestli chceš! "
Díval se na mě naštvaně když to říkal.
" Rád bych to věděl " Nějak jsem ztratil chuť se s ním dohadovat.Dál zaklepával hřebíky a začal mluvit.
" Dnes v ranních hodinách si mi zmrzačil kočku, zničil růže, povalil zábradlí a málem mi rozbil hlavní dveře. To nemluvím o tom co se dělo potom. "
Poslouchal jsem co říkal, a pomaličku mi začalo docházet co se asi v noci stalo. Vytřeštil jsem oči když sem si vybavil co se stalo. Nevěděl jsem co říct, jen jsem tam tak seděl a pozoroval jak tluče hřebíky.
Začal mi zvonit mobil když jsem se nadechoval a chtěl něco říct. " Promiň, musím to vzít. " Vstal jsem a šel kousek dál. Opět to byla matka a začala křičet kde jsem a proč není náš dům připravený k bydlení. Neměl jsem náladu tohle řešit. řekl jsem že dojdu a zavěsil. Podíval jsem se na Juna měl sto chutí ho povalit na zem a ... "sakra na co myslím" řekl jsem neslyšně.
Klekl jsem si k němu a pohladil ho po vlasech " Promluvíme si později a za dnešní noc se omlouvám " Prohrábl jsem si vlasy a sešel ty tři schodky, sako jsem si přehodil přes rameno a ještě jednou se na něj podíval, měl sehnutou hlavu a vlasy mu zakrývali tvář. "Ještě se uvidíme... " zaznělo z mých úst když jsem zavíral za sebou branku.

